|
|
Zemnící soustavy, jejich měření a úloha rezistivity půdy
Capyk, Jan ; Jurák, Viktor (oponent) ; Vyčítal, Václav (vedoucí práce)
Práce je v teoretické části zaměřena na vysvětlení pojmu rezistivity půdy, použitelné metody jejího měření, srovnání dvou používaných metod měření odporu zemniče a popis přístroje měření Metra PU 193 použitého pro praktickou část práce. V praktické části je čtenář seznámen s výsledky měření rezistivity půdy a odporu zemniče v terénu, s jejich vyhodnocením vzhledem k různým faktorům, které je ovlivnily, a s návrhy zemničů pro sloupy vysokého napětí, u kterých byla měřena rezistivita půdy. Práce obsahuje sestrojené grafy různých závislostí dle výsledků naměřených hodnot a srovnává je s teoretickými předpoklady.
|
|
|
Hodnocení zemnících soustav VN/NN sítí
Sítař, Martin ; Topolánek, David (oponent) ; Kopička, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou měření zemnících soustav VN/NN sítí, které v praxi představují především zemnící soustavy distribučních trafostanic a stožárů s úsekovými odpínači. Zkoumá problematiku a zásady pro měření parametrů důležitých z hlediska ochrany osob a zvířat před úrazem při dotyku neživých částí, ochrany elektrických strojů a zařízení před účinky velkých proudů a přepětí a zároveň správnou funkčnost připojených elektrických zařízení. Mezi tyto parametry patří rozložení potenciálu povrchu země, zemní odpor, rezistivita půdy, dotyková a kroková napětí a přenos nebezpečného potenciálu do sítě NN. Cílem práce je příprava, rozbor a následné vyhodnocení reálných měření v praxi. Tato měření zemnící soustavy probíhala u distribuční stanice a betonového sloupu s úsekovým odpínačem. Pro tento betonový sloup byl následně vytvořen numerický model zemnící soustavy v programu ANSYS. Následná evaluace výsledků, jak z pohledu numerického (porovnání měření a simulovaných výsledků), tak z pohledu analytického (soulad výsledků měření s normou), je včetně numerického modelu zemnící soustavy řešena v praktické části diplomové práce.
|
|
|
Projekt uzemnění transformovny 110/22 kV
Pavlík, Ludvík ; Procházka, Aleš (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám návrhem uzemnění transformovny 110/22 kV. Cílem této práce je navrhnout zemnící síť pro uzemnění zadané venkovní rozvodny. Venkovní rozvodna 110kV je v uspořádání podle H-schématu a obepíná velkou plochu. Po celé ploše rozvodny má být zemní potenciál rozložen co nejrovnoměrněji. Nejvýhodnější uzemnění z hlediska účinného uzemnění a rozvedení potenciálu je zemní mřížová síť. Tímto způsobem uzemňovací soustavy je návrh uzemnění v této práci řešen. Tento způsob spočívá v tom, že se položí síť plochých vodičů, aby byla pokryta celá rozvodna a na průsečících pásů se zarazí zemnící tyče. Na tuto síť se nejkratší cestou připojí části zařízení. Výsledkem vytvořených četných paralelních cest je uzemnění o malém odporu. Síť je provedena z obvyklého ocelového pozinkovaného pásku 30x4 mm. Při návrhu uzemnění a uspořádání zemničů musíme přihlédnout na požadavky na uzemnění dle norem ČSN. Celá navržená uzemňovací soustava je dimenzována tak, aby všechny požadavky na uzemnění byly splněny. Požadavky na uzemnění jsou také uvedeny a popsány v teoretické části práce. Samotný návrh uzemnění s vypočtenými parametry je v části druhé. Uzemnění musí být provedeno tak, aby byly splněny požadavky bezpečnosti i správné funkce elektrického zařízení. Problematiku uzemnění v elektrických stanicích řeší normy ČSN 33 3201 („Elektrické instalace nad AC 1kV“), norma ČSN 33 2000-4-41 („Elektrická zařízení – Ochrana před úrazem elektrickým proudem“) a podnikové normy PNE 33 0000-4 („Příklady výpočtů uzemňovacích soustav v distribuční a přenosové soustavě dodavatele elektřiny“) a PNE 33 0000-1 („Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribuční soustavě dodavatele elektřiny“) ČSN 33 2000-5-54 („Elektrická zařízení – Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění a ochranné vodiče“). Tyto normy platí pro navrhování a provedení uzemnění nových, rekonstruovaných nebo rozšířených elektrických stanic.
|
|
|
Měření elektrické rezistivity půdy
Matyska, Stanislav ; Topolánek, David (oponent) ; Vyčítal, Václav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá měřením elektrické rezistivity půdy. V teoretické části jsou popsány metody, kterými se rezistivita půdy měří – zvláště Wennerova metoda, která byla použita pro praktická měření. Dále je popsán jednovrstvý a dvouvrstvý model této metody. V práci je dále popsán postup měření rezistivity půdy pomocí přístrojů OMICRON CPC 100 a PU 193, které byly použity při měření. Pro ověření modelování dvouvrstvého modelu půdy je v teoretické části práce dále popsán postup modelování půdy za pomocí programu Ansys. V praktické části práce byla provedena měření ve třech lokalitách: Brno – Královo Pole; Hrušovany nad Jevišovkou – Pravice; Hustopeče nad Bečvou – Vysoká. Naměřené hodnoty byly zpracovány pomocí grafického uživatelského rozhraní (GUI) v programu Matlab, které bylo vyvinuto v rámci této práce. Z těchto hodnot byl pro každou lokalitu a oba měřicí přístroje zvlášť vytvořen vždy alespoň jeden dvouvrstvý model půdy – celkem bylo vytvořeno 12 modelů. Pro tyto modely byla následně simulována měření v Ansysu. Výsledky simulací byly poté zpětně srovnány s naměřenými hodnotami. Cílem této práce je tedy srovnání naměřených dat s daty získanými simulacemi a následný popis vhodnosti / nevhodnosti náhrady jednovrstvého modelu půdy dvouvrstvým pro daná měření.
|
|
|
Zemnící soustavy, jejich měření a úloha rezistivity půdy
Capyk, Jan ; Jurák, Viktor (oponent) ; Vyčítal, Václav (vedoucí práce)
Práce je v teoretické části zaměřena na vysvětlení pojmu rezistivity půdy, použitelné metody jejího měření, srovnání dvou používaných metod měření odporu zemniče a popis přístroje měření Metra PU 193 použitého pro praktickou část práce. V praktické části je čtenář seznámen s výsledky měření rezistivity půdy a odporu zemniče v terénu, s jejich vyhodnocením vzhledem k různým faktorům, které je ovlivnily, a s návrhy zemničů pro sloupy vysokého napětí, u kterých byla měřena rezistivita půdy. Práce obsahuje sestrojené grafy různých závislostí dle výsledků naměřených hodnot a srovnává je s teoretickými předpoklady.
|
|
|
Měření elektrické rezistivity půdy
Matyska, Stanislav ; Topolánek, David (oponent) ; Vyčítal, Václav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá měřením elektrické rezistivity půdy. V teoretické části jsou popsány metody, kterými se rezistivita půdy měří – zvláště Wennerova metoda, která byla použita pro praktická měření. Dále je popsán jednovrstvý a dvouvrstvý model této metody. V práci je dále popsán postup měření rezistivity půdy pomocí přístrojů OMICRON CPC 100 a PU 193, které byly použity při měření. Pro ověření modelování dvouvrstvého modelu půdy je v teoretické části práce dále popsán postup modelování půdy za pomocí programu Ansys. V praktické části práce byla provedena měření ve třech lokalitách: Brno – Královo Pole; Hrušovany nad Jevišovkou – Pravice; Hustopeče nad Bečvou – Vysoká. Naměřené hodnoty byly zpracovány pomocí grafického uživatelského rozhraní (GUI) v programu Matlab, které bylo vyvinuto v rámci této práce. Z těchto hodnot byl pro každou lokalitu a oba měřicí přístroje zvlášť vytvořen vždy alespoň jeden dvouvrstvý model půdy – celkem bylo vytvořeno 12 modelů. Pro tyto modely byla následně simulována měření v Ansysu. Výsledky simulací byly poté zpětně srovnány s naměřenými hodnotami. Cílem této práce je tedy srovnání naměřených dat s daty získanými simulacemi a následný popis vhodnosti / nevhodnosti náhrady jednovrstvého modelu půdy dvouvrstvým pro daná měření.
|
|
|
Hodnocení zemnících soustav VN/NN sítí
Sítař, Martin ; Topolánek, David (oponent) ; Kopička, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou měření zemnících soustav VN/NN sítí, které v praxi představují především zemnící soustavy distribučních trafostanic a stožárů s úsekovými odpínači. Zkoumá problematiku a zásady pro měření parametrů důležitých z hlediska ochrany osob a zvířat před úrazem při dotyku neživých částí, ochrany elektrických strojů a zařízení před účinky velkých proudů a přepětí a zároveň správnou funkčnost připojených elektrických zařízení. Mezi tyto parametry patří rozložení potenciálu povrchu země, zemní odpor, rezistivita půdy, dotyková a kroková napětí a přenos nebezpečného potenciálu do sítě NN. Cílem práce je příprava, rozbor a následné vyhodnocení reálných měření v praxi. Tato měření zemnící soustavy probíhala u distribuční stanice a betonového sloupu s úsekovým odpínačem. Pro tento betonový sloup byl následně vytvořen numerický model zemnící soustavy v programu ANSYS. Následná evaluace výsledků, jak z pohledu numerického (porovnání měření a simulovaných výsledků), tak z pohledu analytického (soulad výsledků měření s normou), je včetně numerického modelu zemnící soustavy řešena v praktické části diplomové práce.
|
|
|
Projekt uzemnění transformovny 110/22 kV
Pavlík, Ludvík ; Procházka, Aleš (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám návrhem uzemnění transformovny 110/22 kV. Cílem této práce je navrhnout zemnící síť pro uzemnění zadané venkovní rozvodny. Venkovní rozvodna 110kV je v uspořádání podle H-schématu a obepíná velkou plochu. Po celé ploše rozvodny má být zemní potenciál rozložen co nejrovnoměrněji. Nejvýhodnější uzemnění z hlediska účinného uzemnění a rozvedení potenciálu je zemní mřížová síť. Tímto způsobem uzemňovací soustavy je návrh uzemnění v této práci řešen. Tento způsob spočívá v tom, že se položí síť plochých vodičů, aby byla pokryta celá rozvodna a na průsečících pásů se zarazí zemnící tyče. Na tuto síť se nejkratší cestou připojí části zařízení. Výsledkem vytvořených četných paralelních cest je uzemnění o malém odporu. Síť je provedena z obvyklého ocelového pozinkovaného pásku 30x4 mm. Při návrhu uzemnění a uspořádání zemničů musíme přihlédnout na požadavky na uzemnění dle norem ČSN. Celá navržená uzemňovací soustava je dimenzována tak, aby všechny požadavky na uzemnění byly splněny. Požadavky na uzemnění jsou také uvedeny a popsány v teoretické části práce. Samotný návrh uzemnění s vypočtenými parametry je v části druhé. Uzemnění musí být provedeno tak, aby byly splněny požadavky bezpečnosti i správné funkce elektrického zařízení. Problematiku uzemnění v elektrických stanicích řeší normy ČSN 33 3201 („Elektrické instalace nad AC 1kV“), norma ČSN 33 2000-4-41 („Elektrická zařízení – Ochrana před úrazem elektrickým proudem“) a podnikové normy PNE 33 0000-4 („Příklady výpočtů uzemňovacích soustav v distribuční a přenosové soustavě dodavatele elektřiny“) a PNE 33 0000-1 („Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribuční soustavě dodavatele elektřiny“) ČSN 33 2000-5-54 („Elektrická zařízení – Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění a ochranné vodiče“). Tyto normy platí pro navrhování a provedení uzemnění nových, rekonstruovaných nebo rozšířených elektrických stanic.
|
host ::
RSS.